Stalo se jednoho dne, před více jak 30 lety. V jednom malém městečku, nedaleko Brna.
Já jsem se do skupiny připojil přesně 7. října 1987. Byl to pro mne den, na který asi nikdy nezapomenu. Bylo my 11 let a stal jsem se nejmladším členem Karate. Jak jsem se do karate dostal? Od kamarádů jsem se dozvěděl, že vznikl nový zájmový kroužek. A tak jsem se šel jeden pátek, podívat do tělocvičny ZŠ Nádražní, kde probíhal trénink.
Mněl jsem velký strach. Sedl jsem si na lavičku a chvíli se díval, jak kluci do sebe buší. V tom okamžiku, ke mně došel chlap v bílém kimoně s černým páskem. A hned začal otázkou.
„Chtěl by ses přihlásit do Karate?“ Já jsem ze sebe vykoktal. „Rád bych to zkusil.“ A tak si mě trenér, pan Nevrkla zapsal do svého učitelského zápisníku a dodal. „ Jak dlouho bys to chtěl dělat?“ a já hned pohotově odpověděl. „Pokud bude možnost, tak celý život“ a tímto výrokem, jsem si ho získal úplně.
A jaké jsou vaše začátky?